Tématika komunálního znečištění – odpadní vody ze sídel
V rámci hodnocení stávajících a plánovaných systémů nakládání s odpadními vodami v sídlech povodí VN Švihov byly mimo posuzování účinností technologií, provozu a ekonomiky stávajících ČOV, také vzorově posuzovány některé připravované projekty přírodě blízkého čištění v malých obcích, včetně vyhodnocení 2 variantních návrhů v jedné obci (tradiční mechanicko-biologická ČOV versus přírodě blízká technologická sestava). I když jsou přírodní postupy finančně dostupnější a čistí dostatečně účinně (jak dokládají výsledky výzkumu i provozní zkušenosti), ze strany správce povodí převládá spíše negativní přístup vzhledem k nižší možnosti regulace jejich funkce a účinnosti se závěrem, že je nelze považovat za tzv. BAT (best available technologies). Evropská i česká legislativa ale umožňuje použití těchto technologií pro malá sídla do 500 EO, v rámci ČR odborná veřejnost doporučuje vhodnost tohoto řešení u menších sídel do 350 EO se starou kanalizací.
Z důvodu složitosti problematiky ČOV byl ve spolupráci s CzWA (bývalá Asociace čistírenských expertů) pro místní samosprávy vytvořen pomocný manuál, vycházející jak ze současné legislativy ČR, EU a metodik dotčených orgánu: MŽP ČR a MZe ČR, tak sumarizující dostupné technologie (tradiční i přírodní) z hlediska provozního, stavebního a ekonomického a dává určitá doporučení pro konkrétní podmínky v povodí.
Tématika difúzního znečištění ze zemědělských zdrojů
Činnosti realizované v této oblasti prispěly k lepší informovanosti a věcné diskusi této zájmové skupiny s ostatními skupinami. V rámci projektu byla odborně posuzována účinnost a ekonomické dopady opatření POP-DV, týkající se zemědělského hospodaření vybraných zemědělských podniků v povodí, dále pak byly diskutovány a publikovány zahraniční zkušenosti spolupráce zemědělských subjektů s obcemi a správci povodí (tzv. kooperační dohody, např. kulatý stůl v ÚZEI 25.11.2009). Plány nových ochranných pásem (ZDOVZ), které budou významnou mírou zvyšovat požadavky na ochranu vod, jsou zemědělskými subjekty a obcemi z důvodu přikázaných režimů hospodaření očekávány s napětím. Ani pracovní verze plánu se nám bohužel po dobu řešení projektu získat nepodařilo. Pricemž nedostatečná vzájemná informovanost a nemožnost připomínkování plánovacích dokumentů je častou příčinou střetu chování, ocekávání a zájmu.
Při realizaci auditu hospodaření a managementu statkových hnojiv spolupracujících zemědělských podniků byla stanovena možná rizika v hospodaření podniků ve vztahu k vodám a odhadnuty dopady osevních postupů a výrobních technologií na půdu a vyplavování dusíku. Domníváme se, že mimo propracovanější stimulační a adresná opatření vedoucí k vyšší ochraně vod a zlepšování její kvality (napr. pravidla dotačního titulu z Programu rozvoje venkova 2009 – 2013 v rámci opatření II.1.2.2. Platby z titulu Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES ješte nebyla EK schválena) se jeví jako vhodné cílenou marketingovou kampaní zvýšit prestiž zemědělských podniků splňujících principy EMAS (dle Nařízení EP a Rady ES c. 761/2001, CSN EN ISO 14001) či prosazujících strategii CP (clean production).
Námi odhadovaný podíl hnojení pozemků na celkových vstupech živin do toku je nižší než obecně uváděný odhad správce povodí (75 – 85%). Jako další zdroje, které se dnes projevují v sumě difúzního znečištění je třeba uvažovat neregistrovaná vypouštění komunálních vod, nevhodný management polních hnojišt nebo areálů, depozice ze srážek a dopravy, nadměrné meliorace pozemků a narušená denitrifikační funkce niv. Přesto bilance živin na pozemcích naznačuje, že je stále prostor pro optimalizaci hnojení v podnicích a z hlediska nitrátové směrnice platné limity a pravidla hnojení plodin pro zranitelné oblasti (celé povodí) by měly být předmětem dalšího výzkumu.
